vytvářím krajinu, padám z nebe, ale jsem i v hlubinách země. Jsem živitelkou, ale dokážu být i krutá a zničit vše, co mi přijde do cesty. Odevšad se sbíhám do jednoho proudu, který prchá dále do světa a sjednotí se v oceánu. Říkejte mi Olza.
Mé jméno je prastaré. Nenechte se zmást jeho variantou v současných mapách. Nejsem Olše podle stejnojmenného stromu. Jsem Olza a mé jméno nechává na pochybách i jazykovědce, kteří se neshodnou, co říká. Možná jsem původně indoevropská Aliga, tedy „bílá voda“, dle jiných „páchnoucí řeka“ (to se mi pochopitelně nelíbí!). Možná jsem ale staroevropská Alisa, a pak moje jméno znamená prostě „řeka“. V celé Evropě mám mnoho sester, jejichž jméno vychází z téhož kořene.
Ukážu ti prostor zaniklého města z několika perspektiv – přírodovědné, literární, folkloristické i jazykové.