Kozinec aneb Jak se ztratila osada
Trasa 3: Doubravská
Zastavení č. 6
Na leteckých snímcích datovaných kolem roku 2000 není po zdejším zamokřeném území ani památky. Rozptýlená stavení se střídala s poli a remízky. Kolem roku 2005 už se začínala severní část osady propadat a voda pohlcovala louky i dřeviny. A v roce 2010 osada zmizela pod hladinou.
Naplň jméno významem: V mém sousedství vzniklo v minulosti mnoho osad a míst, z nichž mnohé jsme již minuli. Tebe budou jistě zajímat osady, které existovaly na mém levém břehu, na katastru Karviné a sousední Doubravy. Jak si odvozuješ jejich názvy? Uvažuj, jak vznikly, a zda znáš obdobně pojmenovaná místa. (Správné odpovědi najdeš ve vyskakovacím mráčku po zmáčknutí konkrétního názvu):
Sovinec
Jménem Sovinec bývaly označovány
části katastru, kde nebydleli skoro žádní lidé. Je otázkou, zda tam pozorovali zvýšený výskyt nočních ptáků, ale zjevně věřili, že tam sovy žijí. Je to podobný fenomén, jako když na středověkých mapách najdeme pověstné „hic sunt leones“ (zde žijí lvi). Lvi by v Karviné zřejmě nepřežili. Volba sov byla tedy rozumná varianta.
Když vznikla na hranici katastrů Karviné, Starého Města a Doubravy v letech 1869–1889 dělnická kolonie, nepoletavé obyvatelstvo jistě převládlo, avšak jméno už místu zůstalo.
Špluchov
Špluchov je již podle názvu
místem kde šplouchá – tedy je tam více vody, než je obvyklé. Není tedy překvapením, že osady tohoto jména se nacházely při vodních tocích nebo v místech, kde byla jezera či rybníky. A těch se nacházelo na jihovýchodním okraji katastru Doubravy opravdu požehnaně. Svědectvím budiž vojenská mapa z druhé poloviny 18. století, se kterou jste se již setkali u řeky.
Na Hrázi
Prostě a jednoduše – byla tady hráz! Nic překvapivého v krajině rybníků… Zajímavější je, že místní nenazývají místo takto oficiálně a česky, ale používají spíš označení Grobla (nebo množné číslo Groble), což znamená „hráz“ v polštině i „po našimu“.
Kozinec
Označení Kozinec je v češtině
docela běžné. Jeho význam je však nutno dávat do souvislosti s tím, jaký jev označuje. Často se takto jmenují různé hory a návrší. Lidé tak označovali vysoko položená místa hřebenovitého charakteru („kozí hřbety“). To však v případě našeho Kozince, jenž leží u řeky, zřejmě platit nebude. V úvahu přichází vysvětlení, že šlo o chudou část vsi – tedy označení posměšné. Zcela vyloučit nelze to, že se zde pásly kozy, protože pastviny obklopovaly mé břehy zcela přirozeně.
Jdi dále, onomastiku! (tj. znalče pomístních jmen)
