Žabkov aneb Ovčí hora
Trasa 3: Doubravská
Zastavení č. 1
Jedné z nejstarších čtvrtí bývalé Karviné se říkalo česky i polsky Žabkov, zatímco její německý název se točil kolem jiného zvířete. Byl to Schäffereiberg, tedy Ovčí hora, a to podle pastvin ovcí hraběte Larische v okolí.
Přemýšlej: Jaké asociace nebo emoce v tobě budí český a německý název osady? Dá se z nich něco odvodit o lidech různých národností, kteří tady žili?
Dnes už tuto minikolonii ani pastviny v krajině nic nepřipomíná. Stála v jižním prostoru pozdějšího dolu ČSA, tedy přímo naproti vám přes cestu. I důl zde svůj provoz již ukončil a čeká se na jeho nové využití. Možná že při nastávajících změnách dojde i k objevu zbytků staré kolonie. Však také moderní průmyslová archeologie nabývá důležitosti.
Žabkov ale proslul také jako rodiště spisovatele Gustawa Morcinka, který se narodil v podkroví domu čp. 245 dne 24. srpna 1891. Na své dětství v Žabkově vzpomíná v knize Černá Julka:
Kolem dokola Žabkova jsou jen komíny a dým. Kdo chtěl viděl nebe střetávající se se zemí, musel nejprve zajít za pivovar grófa Larische, přejít kolem velkých rybníků, kde vládli vodníci a kapři, přebrodit říčku Stonávku, vyjít na vysoký vrch a rozhlédnout se na všechny strany.
Z jedné strany byl samý dým. V tom dýmu se ztrácel Žabkov a celá Karviná. Na druhé straně byl obrovský zámek grófa Larische. V zámku bylo asi tisíc komnat a jistojistě třista flekatých psů, s kterými gróf Larisch chodíval na hon.
Na třetí straně temněl Sušský les. Říkávalo se, že se v něm potulují kdejací vandráci, a taky že přepadávají horníky. A taky děvčata. Navíc se tam kdosi oběsil, a proto v něm strašilo.
Na čtvrté straně, od slunce na východ, se mohly oči rozběhnout na nějaký čas do dálky, až se setkaly s místem, kde se zem spojovala s nebem. Na té straně se rozprostíraly široširé lány obilí. Teplý vítr jím povíval a Julka tvrdila, že se ty lány podobají moři. Protože jsem moře ještě neviděl, nechtěl jsem se hádat a uvěřil jsem, že se opravdu podobají moři.
(Gustaw Morcinek: Čierna Julka, Bratislava 1986, s. 20–21, ukázku do češtiny převedl Roman Polách)
Uvažuj: Sotva bychom dnes viděli to, co viděl v karvinské krajině na konci 19. století Morcinek. Výhled do okolí se člověku nabídne především z haldy za tebou. Uvažujte společně, co z ní asi bude vidět a jak se to bude lišit od zkušenosti ze spisovatelova mládí. Možná se tam za chvíli podíváte…
Putuj dále!
