Olza strašidelná
Trasa 3: Doubravská
Zastavení č. 4
Děcka pasly kravy. Byla u Olzy stara vrba a maly křak. Utopěc navěšił šňurek. Volal pastyři, aby tahali pentle. Pastyři netahali, protože se bali. Dva se tam utopili.
(neznámý zdroj)
Pyrve chodivały děvuchy ku věčoru nogy kumpać. Joch žech roz přišoł ku Olže, a tu vidim takego małutkego synka. Jo pravim: Co tu chceš, synek, a ty něiděš do chałupy ležeć? Un zakłočkoł renkami skočił do vody.
U Špluchova převožoł Kubica. Za něgo převožoł utopěc. Haviři śe stavili na Špluchově u Eisenberga. I pravili, jak je to možlive, že teď je převožoł, a už je v gospodě. Přišli ku vodě, a znuv tyn Kubica převožoł. Kaj se tudy vžun, kěž un na Špluchově pili?
(dva úryvky z vypravování Josefa Konkolského ze Starého Města, narozeného 1871)
Když přišel roku 1931 Karel Dvořáček do Karviné učitelovat, začal se zajímat také o místní folklor. Vyslýchal starousedlíky a zapisoval si, jak vypadají jejich zvyky, čemu věří, a jak se jejich představy o světě utváří ve vztahu k místu, na kterém žijí.
Uvažuj: Z uvedených záznamů lze vyčíst, co, nebo spíš koho si místní projektovali do okolí mého toku. Co je k tomu vedlo? A jak si bytost žijící v mých vodách představovali? Odpovídá tvé zažité představě o vodníkovi?
Přelož: Rozumíš bez problému dialektu „po našimu“, kterým místní hovořili a mnozí ještě stále hovoří? Poraďte se společně o slovech, která ti nejsou jasná. Vyberte pak jednu z citací a přeložte ji do jazyka, jímž byste příhodu vyprávěli vy. Vůbec nemusí jít o spisovnou češtinu, spíš jazyk, kterým mluvíte mezi sebou. Uvažujte přitom o (ne)spisovnosti/
nářečnosti slov, tvarů a obratů, které užíváte.
Pokračujte dále, jazykáři!
