Pohyblivá krajina aneb Průtočná jezera a sesouvající se svahy
Trasa 3: Doubravská
Zastavení č. 7
Hráz, na níž stojíte, je vlastně výhon z navezené hlušiny. Rozděluje dvě různé vodní plochy. Napravo je izolované poklesové jezero na místě někdejší osady Kozinec, jehož břehy jsou pozvolné a z jehož dna dodnes ční pahýly mrtvých kmenů kdysi vzrostlého lesa. Vlevo se nachází průtočné jezero na Karvinském potoce. Poklesem terénu po vytěžených slojích totiž vznikly dva typy jezer, tedy nevypustitelných vodních ploch. Působivější a trvalejší jsou průtočná jezera, která vznikla na již existujících vodních tocích. Několik jich vzniklo právě na Karvinském potoce. Přesto, že se jedná o raritní a z přírodního hlediska unikátní krajinné prvky, jsou těžaři i státními institucemi tato jezera považována za havárii a při úpravách koryt dochází k jejich řízenému zničení.
Průtočná jezera vznikla před mnoha tisíci let ve skalnatých pohořích či rozlehlých deštných pralesích. A pak také u nás – na Karvinsku. Průtočné jezero na Sovinci je dlouhé asi 400 metrů a široké jen 50 m. Vznikl tam významný rákosinový mokřad, jehož služeb využívá celá plejáda rostlin a živočichů. Průtočné jezero na Kozinci má na délku více než 600 m a široké je až 300 m. Když vyzkoušíte teplotu vody napravo (v poklesovém jezeře Kozinec) a nalevo (v průtočném jezeře), zjistíte, že se liší, což vede i k odlišnostem v jejich fauně a flóře.
Západní břehy průtočného jezera jsou lemovány mohutnou umělou terasou z hlušiny, která má bránit sesuvům hornin z přilehlých svahů vrchu Upliž (oficiálně Opliží). Z terénního mapování i geofyzikálního průzkumu vyplynulo, že svahy kopce jsou zbrázděné prastarými sesuvy hornin. Terén příkrých strání je zvlněný. Zatímco jejich horní hranu sesuvy postupně ukrajují, na úpatí se sesunutý materiál hromadí. Sesuvný proces započal asi už před obdobím intenzivní těžby. Intenzivní těžba pod Doubravou po roce 2000 s následnými velkými poklesy terénu ale stabilitu svahů opět narušila. Sesuvy svým divokým reliéfem zvyšují biodiverzitu. Strmé svahy brázděné stržemi jsou špatně dostupné, a tak se na nich nikdy příliš lesnicky nehospodařilo. Dodnes jsou stráně porostlé věkovitými buky, v čerstvěji narušených částech se zase náletová vegetace vyvíjí téměř přirozeně.
Naplň jméno významem: Názvy Upliž neboli Opliží a také severněji položená trať Pod Ujalou souvisejí právě s popsaným geologickým jevem. Zkus uvažovat jak. Až po společné diskuzi se podívej, jak se věc má:
Odpověď
Názvy Upliž, Opliží či Ujala souvisejí s ujížděním zeminy v podobě pohyblivého svahu. Např. polské slovo upłaz označuje rovnou část svahu oddělující části svahu s mnohem větším sklonem, tedy vzniklou ujetím zeminy. Úplaz je proto také běžný název hor v Karpatech (zejména na Slovensku). Ačkoli jméno museli dát jevu v minulosti lidé, později si již neuměli název lokality vysvětlit, a tak došlo mj. i ke kurióznímu připodobnění názvu Opičí na „Opliží”. Přitom pověsti o propadlém hradu na Upliži, či přímo o svahu s hradem, který za deště a povodně ujel, dobře dokládají vznik názvu z geologického jevu.
Vyprávěj obrazem: Zkuste společně vytvořit komiks ztvárňující tuto pověst o propadlém hradu na Upliži. Počet obrazových políček bude dán počtem účastníků výpravy. Každý vytvoří jedno políčko. Nejprve si však musíte rozdělit, kdo bude co malovat. To uděláte pomocí klasické hry, kdy každý řekne jednu větu příběhu navazující na předchozí. Svou větu následně převeďte do komiksové podoby. Nezapomeňte, že pověst musí vyvrcholit zkázou hradu! Výsledný komiks rozložte nad zem před sebe a vyfocený ho vložte do sítě.
Putuj dále!
